Vědci elita národa?

Úvodní Reflexu zareagoval kriticky na výzvu některých českých vědců. Jeho kritika je obrazem většinové reakce společnosti na prohlášení a dá se zjednodušeně shrnout do krátkých klišé typu: 

„kde berou tu drzost považovat se za něco lepšího?, copak mají patent na rozum?, jsou naprosto odtrženi od reality a starostí běžného člověka…, nevytváření žádné hodnoty…, nejsou žádnou privilegovanou elitou.“

Mám pro všechny velkou novinkou. Vědci jsou přirozenou elitou národa, na rozdíl od herců, politiků, sportovců, televizních celebrit a (teď se dotknu velkého počtu lidí) novinářů. Intelekt vědců byl podroben zkoumání u přijímacích zkoušek na vysoké školy, jejich píli a schopnost řešit náročné úkoly ověřilo dlouholeté studium, mezinárodnímu bádání byly podrobeny jejich doktoranské práce, praktickou činnost vyvíjejí na předních vědeckých pracovištích. 

Říct, že nevytvářejí žádné hodnoty je, s přihlédnutím k faktu, že jsou tam i lékaři ze známého onkologického Masarykova ústavu, hodně hloupé. Ta hloupost je vidět i v některých příšerných příspěvcích v diskuzních fórech. Pamatuji si na jednu dívku, která zplodila opravdu perlu. Vědců si nemůže Einstein, byla by ochotná jim dopřát sluchu.  To už není prostá neinformovanost, ale obyčejná hloupost. Dívenka by byla asi velmi překvapená, kdyby Albert žil. Sice nevíme, zda by svůj podpis připojil, ale vzhledem vážit, protože nevytvářejí hodnoty (jak jinak) a kdyby snad byl mezi nimi někdo jako Albert k jeho celoživotním postojům, faktu, že sám byl uprchlíkem, kterému šlo o život, je to nanejvýš pravděpodobné.

Tímto úvodem chci říct jedno. Chybí nám pokora a schopnost přiznat si vlastní neschopnost. Vědci jsou nejvzdělanější vrstvou společnosti, a jak známo vzdělání kultivuje, takže když nic jiného, měli bychom se na takovou výzvu dívat s přirozenou úctou a ne s a priori nenávistí. Nikdo netvrdí, že mají patent na rozum nebo, že musí mít vždy pravdu, ale přijde mi podivné, že ti, kteří je z toho obviňují, si to myslí to sobě. 

Přirozenou reakcí by měla být otázka „Proč mají jiný názor, než já?, mají nějaké argumenty, kterým nerozumím nebo které mohu rozporovat?“ Když začnu větou „kde berou tu drzost v absolutní nadřazenost svých názorů, neříkám nic jiného, než že můj názor je ten jediný správný, absolutní a nechápu, že někdo může mít i jiný.  Místo zkoumání argumentů, pak rovnou napadnu zdroj. Takový člověk prostě nemůže být normální, je to vědec.

A co se stane, když se na výzvu podíváme bez nenávisti a se zájmem dozvědět se názor toho druhého? Například věta, která je také často citována jako ukázka nadřazenosti a arogance. Dá se lidsky shrnout do: nepodléhejte všem zprávám, prověřujte, v dnešní době internetu to není nic zdlouhavého ani náročného a čas si na to může udělat každý.  Jsem snad jediný, kterého právě toto v diskuzích rozčiluje? 

Tisíce lidí sdílejí fake rozpoznatelné velmi jednoduše, vkládají příspěvky, které jsou výjimečně podezřelé při první přečtení a jako debilní při druhém. Probíhá tady něco jako zbožštění prázdného rozumu. Někteří jsou tak hrdí, jak jsou schopni sami myslet a dělat vlastní závěry, že k tomu už žádné informace nepotřebují. A pokud jim ten sebeblbější článek dává za pravdu, pravda to je. A teď přijdou nějací vědci se svými tituly a dovolují si říct: „Ověřujte, používejte kritické myšlení.“ No FUJ taková drzost! To, že kritické myšlení vyžaduje i přístupnost kritiky mého vytvořeného názoru, je zapomenuto. Lidé se dneska prostě vychloubají, že něco neumí, ale jsou přesvědčeni o opaku. (Např. obviňování, že vědci chtějí z lidí udělat ovce a říkají, jaký má být ten jediný správný názor. Kdyby to opravdu chtěli dělat, souhlasili by s většinou a zvětšili by tím ono stádo. Ale oni předkládají názor vlastní a jiný.)

Vím, co lidem na tomto konkrétním textu vadí. Nemohou zkousnout formulaci „mnohdy stačí jedno kliknutí na internetu“. Je to jednoduché, nic těžkého, zvládne to každý i Vy, obyčejný a prostý člověku. Profesor radí žáčkovi, ale ten žáček je dospělý.  Když se na to podíváme z jiného úhlu pohledu (opět součást kritického myšlení) vědci také možná říkají: „nepotřebujete k tomu naše prostředky a možností získání informací a také náš čas, kterým disponujeme“. 

Takže závěrem. Vědci tvrdí: ve společnosti rostou extrémní názory, lidé jsou pod tlakem médií a ztrácí zájem informace ověřovat, jsou zde skupiny, které toho cíleně využívají, politici nejsou schopni vývoj usměrnit a projevují malou aktivitu. A s touto části jejich výzvy se plně ztotožňuji. Nejsem vědec, ale mám úctu ke vzdělání a tak mám úctu k vědcům. Ta mi ale nebrání s nimi v něčem nesouhlasit, ale také mi nebrání podívat se na jejich názor a zapřemýšlet bez toho, abych napadal jejich stav. Za pravdu jim dávají i reakce na jejich výzvu. Někdy nemají daleko od projevu soudruha Lenina: Inteligenci do dolů a kolchozů.